Blog uživatele Jiří Šedivý

Energie jako zbraň. Nejen ruská

<p>Zdá se, že současná energetická krize v podobě zastavení dodávek plynu do Evropy, je zažehnána. Nedostatek surovin byl v minulosti zdrojem prohry v bitvách či válkách, i v dobách míru zůstávají suroviny veličinou navýsost strategickou . Proto je nutné provést celkovou analýzu tohoto problému.<br /> Pojem „Energy Security" je běžné vykládat jako bezpečné zajištění zdrojů energie. Samozřejmě že je zásadní, aby fungovala ekonomika. Tento pojem má ovšem i jiný význam. Význam vztahující se skutečně k bezpečnosti jako takové. Dostatek, či naopak nedostatek zdrojů surovin je stále více bezpečnostním aspektem v pravém slova smyslu. Jak je zajištění surovin významné, lze ukázat na Japonsku, které dokonce změnilo svoji ústavu, aby se jeho armáda mohla účastnit mise ochrany přepravních tras energetických surovin z oblasti Středního Východu zmítaného násilím.<br /> Nedostatek surovin byl v minulosti zdrojem prohry v bitvách či válkách. Znalci historie 2. světové války dovedou vyprávět celé hodiny o bitvách o suroviny.<br /> Dnes je vlastnictví surovin mnohem silnější zbraní, než tomu bylo v minulosti. A protože je nesporným faktem, že surovin bude čím dál méně, krize, která dříve či později přijde, bude zdrojem napětí mezi státy nebo koalicemi.<br /> Jak silnou zbraní je energie, ukázalo Rusko v této poslední krizi. Je bezesporu jasné, alespoň podle sdělovacích prostředků, že odpovědnost za vznik krize nese Ukrajina. Což je možné z formálního hlediska chápat jako jednoduchý a zásadní fakt. Jenomže právě proto je nutné provést hlubší analýzu nejenom z ekonomického pohledu, nebo dodržování mezinárodních smluv, ale i ze zmíněného bezpečnostního hlediska.<br /> Mezi dobrými partnery se řeší vzájemné vztahy s předstihem a tak, aby obě strany mohly reagovat na vzniklou situaci. O tom, že není vyřešena přeprava plynu přes Ukrajinu věděli všichni a podobně rezolutně se dala řešit již dříve. Krize mezi Ruskem a Ukrajinou totiž není první a dalo se jí předejít.<br /> Rusko mistrně využilo nazrávající problém, podobně jako se tomu stalo v Gruzínském konfliktu. Vlastně tím řešilo dva problémy. Ten první je vztah k Ukrajině. Ukrajina dlouho provokuje svým rozhodnutím stát se členem NATO. To je na Rusy až příliš. Snad ještě se dalo akceptovat, že se členy NATO staly státy Střední Evropy. Hodně se zaťatými zuby, že vstoupily do NATO Pobaltské státy. Ukrajina, to už je pro Rusko ale hodně silné kafe. V tom okamžiku se Ukrajina stala jedním z mnoha partnerů a není důvod brát ohled na jiné aspekty, třeba ekonomické (ztráty plynu na Ukrajinském území se dávno daly vyřešit dnes dosaženou dohodou o pozorovatelích). Na druhou stranu, běžná komerční cena plynu může být pro Ukrajinu velký problém s dopady do ekonomiky státu.<br /> Uvědomíme li si politickou situaci na Ukrajině, se zcela odlišnými názory západní a východní části veřejnosti, destabilizace společnosti strádající nedostatkem plynu, by byla zničující. Jestli má Ukrajina ještě dnes zásoby plynu, v blízké budoucnosti při drastickém omezení dodávek to bude zásadně odlišné. Stejně tak cena plynu se musí nutně odrazit na přerozdělování finančních zdrojů do společnosti. Pak nutně přijde otázka, zda by nebylo lepší být zase s Ruskem kamarád.<br /> Rusko bojuje o znovunabytí svého postavení supervelmoci. Evropa by měla podle Rusů respektovat Ruské názory a někdy neakceptovatelné požadavky. Energie je mocná zbraň, zvláště když je Evropa silně závislá na Ruském plynu či ropě. Jenomže sice ne všechny státy Evropy, ale jejich podstatná část odmítá některé Ruské praktiky. Bylo načase, aby si Evropa uvědomila, jak významný partner je Rusko a že stačí jen jeden pokyn z „centra", a i přes sliby učiněné nedávno, dodávky plynu mohou být zastaveny. Následky jsou známé. Velká část Evropy se ocitla v mrazu, bez tepla a elektřiny. Výroby závislé na dodávce plynu z Ruska se zastavily se závažnými dopady na produkci, tedy ekonomiku firem a států. Přitom stačilo měsíc předem říct, co se stane a jaká opatření se navrhují. To na druhé straně měla udělat i EU v době Francouzského předsednictví. Toto se přece dalo předpokládat a president Nicolas Sarkozy měl po případu Gruzie okamžitě řešit tuto hrozbu. Signálů bylo dost.<br /> Nedostatek energií nemá dopady jen na vlastní ekonomiku států, ale i na obranyschopnost. Je li nedostatek pohonných hmot, nelze cvičit a tudíž připravovat armády v potřebném rozsahu. V době plánování operací, včetně mírových, jedním z limitů je právě dosažitelnost pohonných hmot. Zastavení dodávek plynu a ropy v době vedení rozsáhlé operace může operaci úplně zastavit. Je zřejmé, že při dlouhodobém přerušení dodávek může mít nedostatek energií dopad na veřejné mínění v daném státě či státech.<br /> Energetické suroviny budou mnohem silnější zbraní, než ty které střílejí. Rusové jsou si toho vědomi a poslali silný vzkaz. Ve světle toho co se odehrálo v minulých dnech, jsou výhružky, že na nás „znova" namíří rakety s jadernými hlavicemi, pokud u nás bude umístěn radar protiraketové obrany, jen rétorickým cvičením. Mimo jiné, máme jistotu, že někdy zamíření zrušili? Naše řešení? Skutečná diverzifikace zdrojů, zavádění nových energeticky úsporných technologií a posilovat výrobu elektrické energie, v našem případě urychlené výstavby jaderných elektráren při kvalitativně vyšší jaderné bezpečnosti.<br /> Napětí vyvolané nedostatkem energetických surovin může v důsledku znamenat, že někdo opravdu použije zbraní skutečných a přistoupí k řešení získání energetických surovin vyhlášením války. </p> <p>Jiří Šedivý|pondělí 12. leden 2009 12:43|karma článku: 41,63|přečteno: 7268 x</p>

Stránky

Subscribe to RSS - Blog uživatele Jiří Šedivý