Blogy

Atomový útok na Spojené státy! Posaďte se a žasněte nad obrazy budoucnosti našeho předního generála

ROZHOVOR Výhrůžky jadernými zbraněmi jsou podle generála Jiřího Šedivého běžnou rétorikou Severní Koreje. Podle bývalého nejvyššího vojenského velitele české armády a pedagoga Vysoké školy CEVRO Institutu nemá zatím Severní Korea rakety, které by doletěly tak daleko, a jadernou nálož tak malou, aby byla přizpůsobena letu. Přesto varuje, že vývoj a trend Severní Koreje jsou velmi znepokojivé a agresivní, nikoliv mírumilovné. Pokud by teoreticky Severní Korea byla schopna instalovat jadernou zbraň na ponorku, která by uměla skrýt svůj pohyb, bylo by v nebezpečí přímo území Spojených států.

Severní Korea prostřednictvím Kim In Ryonga sdělila, že: „Washington vytváří nebezpečnou situaci, která může vyústit kdykoli v termojadernou válku a představuje vážnou hrozbu pro celosvětový mír a bezpečnost.“ Hrozí termonukleární válka, nebo jde jen o strašení?

Jsou to opakované výroky, které už kdysi pronesl Kim Čong-un v reakci na otočení americké lodi do oblasti Korejského poloostrova. Taková rétorika je používána běžně.

Měly by se Spojené státy přestat vměšovat do situace v Koreji? Nebo je situace natolik vážná, že musejí zasáhnout. Je kritika směrem ke Spojeným státům o jejích zásazích oprávněná?

Není to úplně přesné. Spojené státy každoročně provádějí cvičení s jihokorejskou armádou a severokorejský režim reaguje podobně. Nejen Spojené státy, ale i jihokorejský režim jsou ohrožovány silou zbraní. Na druhou stranu použijí opravdu všechny své síly, které mají k dispozici, aby zničili Jižní Koreu a Spojené státy.
Faktem je, že nejde o nic nového a i Spojené státy s ohledem na to, jak zasáhly v Sýrii, spoléhají na některé kroky vázané na použití síly. To může znervózňovat. Je třeba upozornit na současnou zprávu, že ona letadlová loď v čele flotily Carl Vinson nemířila ke Korejskému poloostrovu, ale na cvičení s australským námořnictvem, což ukazuje, že některé výroky vedoucích představitelů Spojených států nejsou přesné. Dnes nepřesné vyjádření korigovali, ale právě nepřesné výroky mají za následek napětí. To je pravda.

Ze strany Severní Koreje jde tedy pouze o běžnou rétoriku. Nebezpečí není reálné?

Tendence vést nebezpečnější rétoriku neznamená, že budou dotčené strany střílet. Vývoj v Severní Koreji je znepokojivý a Severní Korea pracuje na celé triádě jaderných zbraní. Tedy na kvalitních balistických raketách, které by zasáhly vzdálená území včetně Spojených států, což je znepokojivé. Druhým aspektem jsou jaderné testy, Severní Korea už jich několik provedla a mluví se o přípravě dalšího, což dokazuje, že je schopná připravit jadernou nálož jako takovou a dokáže ji odpálit. Jde o složitou technologii, a pokud by se Severokorejcům podařilo dostat se na vrchol třetí části celkového projektu jaderné zbraně, tedy miniaturizovat zbraně, tak aby byla nesena na balistické raketě, tak je to velmi nebezpečné. Někteří experti mluví o tom, že by Korejci mohli mít zbraně už kolem roku 2021, což je znepokojivější než současné debaty. 

Víme, jaké jaderné zbraně Severokorejci mají? Kam mohou doletět a jakou škodu mohou způsobit?

Těžko říci, jde o spekulace. Řada předávaných informací je zkreslená a není úplně přesvědčivá. Myslím si, že na dva až tři tisíce kilometrů už Severokorejci jsou schopni raketu odpálit, a musíme tuto věc vzít vážně. Musíme počítat s tím, že Spojené státy budou hlavní teritorium. Zatím Korea není schopna je zasáhnout, ale trend a postup jsou poměrně znepokojivé.

Jsou tedy schopni vyrobit jadernou zbraň. Jakou a jaké síly, to netušíme?

Severokorejci ještě nemají takové schopnosti, to je evidentní. Nemají rakety, které by dolétly tak daleko, aby ohrozily území Spojených států kromě okrajových částí. Hlavní důvod je, že v současnosti nemají jadernou nálož tak malou, aby se dala umístit na onu raketu, kterou jsou schopni zkonstruovat a vystřelit. Takže ta věc je poměrně dost důležitá, musíme sledovat, co se skutečně děje a do jaké míry budou Severokorejci kromě svojí rétoriky skutečnou hrozbou. Tady můžeme jen spekulovat, Severní Korea tvrdila na poslední přehlídce, že dokáže odpálit raketu z ponorky. Tam hrozí velké nebezpečí a problém, který je nutné analyzovat. Kdyby se spekulativně a teoreticky ponorky dostaly do blízkosti Spojených států a byly odpáleny rakety nesoucí jadernou nálož, to bude obrovský problém. Musíme si být vědomi toho, že není jednoduché dostat ponorku do takové vzdálenosti a skrýt její pohyb a podobně. To vyžaduje poměrně složitou operaci a Severní Korea v současné době nemá jadernou nálož tak malou. Avšak onen vývoj je velmi nebezpečný a je potřeba, aby Čína, Rusko a Spojené státy na to reagovaly a aby Severokorejce donutily přestat s vývojem, který není mírumilovný, ale agresivní. Potenciální konflikt je třeba vidět.

Zmínil jste, jak by bylo obtížné skrýt pohyb ponorky mířící ke Spojeným státům. To samé platí i pro vzduch. Rakety mířící ke Spojeným státům by pravděpodobně do cíle vůbec nedoletěly…

Ano. Spojené státy už v minulosti postavily část protiraketového deštníku kvůli raketám ze Severní Koreje a zajišťují také ochranu Japonska. Spojené státy budují obranu teritoria nejen tím, že by poslaly někam loď, ale provádějí řadu kroků, které jsou právě zaměřeny na případy, kdy by Korejci chtěli zneužít své schopnosti odpálit balistickou raketu na Japonsko nebo spojence. Budují raketový deštník obranného charakteru.

Donald Trump poslední dobou chválí Čínu za to, jak tlačí na Severní Koreu. Před pár týdny se ale plně soustředil na Sýrii a najednou otočil směrem k Severní Koreji. Proč? Čím to je?

Myslím si, že jde o povahový rys Donalda Trumpa. Jeden problém řešil padesáti devíti raketami, které poslal na leteckou základnu v Sýrii za domnělý útok chemickými zbraněmi, a sice ho nepovažuje za vyřešený, ale neaktuální. Následuje zhodnocení, plánování následných kroků a podobně. Teď přišel palčivý problém. V dlouhodobějším hledisku po debatách Čína provedla některé kroky, které mohly mít pozitivní vliv na utlumení severokorejských aktivit s velkým otazníkem, a ta to reflektuje.

Dalším aktuálním prohlášením je vzkaz z Turecka, že pokud Evropská unie nezruší vízum pro Turky, může zrušit dohody s Evropskou unií a znovu pustit vlnu migrantů na evropské území. Dokázal by to Erdogan udělat? Naplní své výhrůžky?

Problém Turecka je velmi závažný a je třeba se mu velmi věnovat. Erdogan je člověk, který pokud se rozhodne něco udělat, tak to udělá. Zrovna tak jako se vypořádal s opozicí. Dnes už sám prohlašuje, že Evropská unie není hlavním zájmem Turecka, a vidí se jako regionální velmoc, k čemuž Evropskou unii nepotřebuje. Chce mít propojení s evropským regionem přes volný pohyb Turků tam a zpět a na tom bude neustále trvat. Nástroj, který má v ruce, tedy znovu uvolnění imigrační cesty přes Balkán, bude používat a bude na něj hrát. Dokonce pokud bude odmítat všechny návrhy a způsoby dohody, tak může ten problém vytvořit.

Zeptám se z opačné strany. Měla by Evropská unie zrušit vízum pro Turecko?

Určitě ne. Pokud by to Evropská unie udělala a podlehla tlaku i s vědomím toho, jaké Erdogan učiní kroky, tak bude v Evropě velká krize. Evropa nemá jiné řešení. Kdyby víza zrušila, přijdou s Turky i lidé, které si nepřejeme, nebo přijde migrační vlna. Ten konflikt nastane tak jako tak. Evropa jako celek by měla ukázat, že je schopna politického konsenzu a je schopna přijímat bolestivá rozhodnutí, která chrání Evropskou unii, ale nepodléhají komukoliv zvenčí.

Erdogan prohlásil, že by mohl znovu obnovit trest smrti. Domníváte se, že Turecko bude někdy schopné splnit podmínky, které Evropská unie žádá, aby mohlo vstoupit do osmadvacítky?

Pokud bude pokračovat v tom, co jste naznačila, přijde řada dalších problémů. Nejviditelnější je momentálně obnova trestu smrti, a pokud ho obnoví, nemá Turecko v Evropské unii co dělat.

Řecko se připravuje na možnost, že by Turecko zrušilo dohody a do Evropy by se valila další migrační vlna. Kudy by uprchlíci šli tentokrát? Využili by jiné cesty, nebo by obnovili ty vyzkoušené?

Cesta by byla stejná, protože ji znají pašeráci a pokusili by se ji obnovit. Ten koridor je téměř uzavřen, pokud mluvíme například o Bulharsku, Maďarsku a uvidíme, jak se bude chovat Chorvatsko. Mohlo by dojít k počátečnímu rozpojení uprchlických proudů, které by hledaly nejvýhodnější cestu, kudy se do Evropy dostat, a po čase bychom zjistili, kde je slabý článek Schengenu nebo našich opatření.