Blogy

Západní státníci měli jet do Moskvy. Nejvíc vojáků prostě ztratil SSSR. A že nás Rudá armáda roku 1945 okupovala? Bylo to jinak

70 LET OD KONCE 2. SVĚTOVÉ VÁLKY Evropští státníci měli na oslavy 70. výročí konce druhé světové války do Moskvy jet a využít návštěvy i k tomu, aby řekli ruskému prezidentovi, co si myslí o jeho politice, říká bývalý náčelník Generálního štábu české armády generál Jiří Šedivý. „Mohla to být dobrá příležitost, jak říci Putinovi z očí do očí, že to, co dělá, nedělá vůbec dobře, a že je to dokonce proti zájmu samotného Ruska,“ řekl v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz. Navíc si podle něj miliony padlých sovětských vojáků nezaslouží, abychom jejich památku spojovali se současnou politikou Putinovského Ruska.

Co říkáte tomu, že letošní oslavy 70. výročí konce druhé světové války jsou negativně ovlivněny aktuální politikou Putinovského Ruska na Ukrajině?

Situace na východě Evropy je hodně složitá, a tím, že z našeho pohledu tam poměrně negativní roli hraje Rusko, nástupce Sovětského svazu, tak to někteří logicky spojují s oslavami konce druhé světové války. Je to evidentně případ návštěvy českého prezidenta na oslavách v Moskvě. Navíc je všechno umocněno naší zkušeností z roku 1968 a let následujících. Takže pochopitelně tohle všechno se dává do spojitosti se vztahy, které s koncem druhé světové války nemají ve skutečnosti nic společného. Památka padlých vojáků na všech frontách bez rozdílu je tím nějakým způsobem ovlivněna.

Jak jste vnímal diskusi kolem účasti prezidenta Miloše Zemana na oslavách v Moskvě? Nakonec ustoupil od své účasti na vojenské přehlídce, ale někteří politici tvrdí, že do Moskvy neměl jet vůbec.

Myslím, že bychom měli mít úctu k vojákům, kteří padli v boji proti německému fašismu. Většina z těch sovětských vojáků, kteří za druhé světové války padli, mnohdy ani nevěděli, kdo je to Stalin, nebo aspoň nevěděli, co se kolem Stalina odehrávalo. Neměli nic společného s politikou a my bychom také neměli jejich památku spojovat s politikou. A bylo by seriózní, aby se uctila památka těch padlých vojáků jako například v Normandii. Nemělo by se to všechno spojovat, ale nejen pokud jde o cestu našeho pana prezidenta, ale i v případě ostatních politiků států Evropské unie a NATO. Můžeme mít tisíc výhrad vůči ruskému prezidentovi Putinovi a k tomu, co dělá, ale ostatní evropští státníci tam mohli jako německá kancléřka Angela Merkelová a teď i náš prezident přijet uctít jen památku padlých vojáků a zase odjet. A vůbec to nemuselo být spojováno s politickými akcemi Putina. Ale to, jak se většina evropských politiků rozhodla, považuji za špatné, protože je to špatný vzkaz i světové veřejnosti. Vojáci, kteří padli za dobrou věc, v boji proti fašismu, by neměli být odsouváni stranou.

Nesdílíte obavu, která zřejmě byla rozhodující, že by účast evropských státníků legitimizovala Putina a jeho současnou politiku?

To určitě ne. Myslím si, že by jejich účast v Moskvě byla pro všechny lidi pochopitelná. A právě naopak, představitelé demokratických států tam mohli přijet a Putinovi v tomto velmi složitém období a v souvislosti s památkou milionů padlých ve druhé světové válce připomenout, že se nedají řešit vnitrostátní vztahy silou, že jsou k tomu jiné nástroje. A Putin by měl také přihlížet k tomu, že Rusové, jako nástupnický stát Sovětského svazu, mají své obrovsky negativní zkušenosti s totalitou Stalina. Mohla to být dobrá příležitost k tomu říci Putinovi z očí do očí, že to, co dělá, nedělá vůbec dobře, a že je to dokonce proti zájmu samotného Ruska.

Někdo namítá, proč slavit konec druhé světové války v Moskvě, když ve skutečnosti skončila v Berlíně? A i když Sovětský svaz měl nejvíce obětí, proti fašismu bojovali i západní spojenci – Američané, Britové a Francouzi. Co podle Vás mluví pro Moskvu?

Za prvé to, že v této válce zemřelo nejvíc sovětských vojáků. A ať se to někomu líbí nebo ne, Sovětský svaz skutečně sehrál největší roli v porážce fašistického Německa, čili nějaké morální právo slavit výročí konce druhé světové války právě v Moskvě Rusové mají. Navíc v Moskvě se po konci druhé světové války odehrála v červnu 1945 i první oslava vítězství nad německým fašismem, kde Žukov (Georgij Konstantinovič Žukov – sovětský vojevůdce, jeden z nejlepších velitelů druhé světové války, zvítězil například v bitvách u Stalingradu, před Moskvou nebo o Berlín – pozn. red.) symbolicky znovu přijal německou kapitulaci.

Ale dobře, když někdo nechtěl slavit Den konce druhé světové války v Moskvě, mohla se oslava se vší parádou odehrát v Berlíně, evropští státníci mohli říci: ano, tady skončila druhá světová válka, mohli pozvat Putina, aby oslavil společně s námi vítězství nad fašismem a uctil oběti sovětských vojáků. Ale to nikdo neudělal. Jiná aktivita nepřišla, jen se kritizuje, že Putin v době krize na Ukrajině a v situaci, jakým způsobem se Rusko do tohoto konfliktu zapojilo, chce oslavy uskutečnit v Moskvě, což vedlo k rozhodnutí, že se tam téměř nikdo nechce dostavit. Ale tím zároveň ukazujeme svoji slabost, že nejsme ochotni Putinovi v té skupině pokrokových demokratických států říci, že s jeho postupy nesouhlasíme. Kdyby se politici omezili jen na tento prostý vzkaz, pane Putine, my s Vámi nesouhlasíme, jsme tady jen kvůli milionům padlých vojáků, myslím, že by to mělo svoji váhu. A nikdo by se nemusel bát, že by tím legitimizoval Putina a jeho aktivity. To s tím podle mne nemá nic společného.

Nemyslíte, že kámen úrazu je především ve vojenské přehlídce, která je považována za demonstraci síly ze strany Ruska, ale i v účasti některých kontroverzních státníků, jako je například severokorejský vůdce Kim Čong-un?

Podle mne by bylo vhodné, aby se oslava za účasti evropských politiků uskutečnila mimo vojenskou přehlídku, jako to udělají německá kancléřka Merkelová a náš prezident Zeman. Účast na demonstraci ruské síly není nutná, a tím se ani nemusí nikdo potkávat se severokorejským představitelem a dalšími lídry států, s nimiž nesouhlasíme. Ale proč se vlastně vyhýbat setkání s představitelem severní Koreje? To se bojíme postavit se mu tváří v tvář? To má demonstrovat náš odpor s ním jednat? Já vím, že se zdůrazňuje, že nechceme vedle takových lidí stát, oni z toho těžkou hlavu nemají, stejně si dělají, co chtějí.

Říkáte, že Rusko je nástupcem Sovětského svazu, který měl nejvíce padlých vojáků ve druhé světové válce. Ale exministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg upozornil, že v Rudé armádě, která bojovala proti fašismu, byli i Ukrajinci, Gruzínci a další příslušníci národů, které byly součástí Sovětského svazu. Je to argument, proč se neúčastnit oslav v Moskvě?

Do roku 1989 jsme v podstatě téměř nesměli říci, že podstatnou část Československa osvobodili Američané, nebo že v řadách Rudé armády, ona už to byla Sovětská armáda, byli i příslušníci jiných národů. To všechno s tím souvisí. Běloruský prezident Lukašenko bude slavit konec druhé světové války v Minsku, má přijet i do Moskvy, ale nezúčastní se také vojenské přehlídky. Já v tom problém nevidím. Já vidím problém v demonstraci toho, že do Moskvy nepojedeme, protože nesouhlasíme s Putinem. Ale výsledek je opačný. Připomíná mi to olympijské hry v minulosti. Jednou jsme nejeli do Ameriky, podruhé do Moskvy. A výsledek? Poškození byli nejvíc sportovci.

Už jste zmínil, že se za minulého režimu nemohly připomínat zásluhy americké armády při osvobozování Československa, dokonce byli pronásledováni Češi, kteří bojovali na západní frontě, i když vojáci, kteří přišli se Sovětskou armádou, byli všemožně oceňováni. Dnes se kvůli chování Putina zase někteří snaží snížit význam Sovětské armády. Není to absurdní?

Je to ode zdi ke zdi. Výsledek je, že na to doplácejí prostí lidé, kteří nemají s rozhodnutím Putina nic společného. Kdyby v Moskvě vystoupili představitelé velkých evropských států a v každém projevu řekli: vážený pane Putine, my s Vámi nesouhlasíme, protože se chováte v rozporu s běžnými standardy, přitom jste v době druhé světové války doplatili na špatná politická rozhodnutí a na režim, který v té době panoval jak ve fašistickém Německu, tak v Sovětském svazu, měli byste se chovat úplně jinak, myslím, že by to byla nepříjemná sprcha pro Putina. Ale nikdo tam nepřijede, jen omezená část, a propaganda, která v Rusku funguje, a omezené předávání informací způsobí, že se do společnosti nedostanou názory, které se říkají v Londýně, v Praze, v Paříži, nebo jen hodně filtrované. A to je přece pro Putina dobré.

Novinář a univerzitní profesor Tomáš Klvaňa dokonce prohlásil, že Rudá armáda v roce 1945 Československo neosvobodila, ale dobila, protože jeden totalitní režim byl v krátké době nahrazen jiným. Tento výrok vyvolal ostrý nesouhlas z mnoha stran. Ale na druhou stranu - není přece pochyb o tom, že jsme se po válce dostali do mocenského vlivu Sovětského svazu, po roce 1968 jsme byli dokonce okupováni?

Je to velmi kontroverzní názor. Jen chci upozornit, že jsme se sice dostali do vlivu Sovětského svazu, ale když už používáme tak silné výrazy, musím připomenout, že Jugoslávie se snažila ze sovětského vlivu vymanit a v podstatě se z něj vymanili a Rumunsko také nebylo úplně nejposlušnější stát v rámci Varšavské smlouvy. A když mělo dojít k obsazení Polska počátkem 80. let, protože už tam také docházelo k erozi socialismu, Poláci řekli ne, pokud sem vstoupí vojska Varšavské smlouvy jako do Československa, budeme se bránit. A byť si můžeme říkat o Jaruzelskim (Wojciech Jaruzelski – polský komunistický generál, politik a krátce i prezident – pozn. red.) co chceme, tak rozhodnutí, které přijal, znamenalo, že všechna vojska, která byla připravena ke vstupu do Polska, zůstala na hranicích. Ať si pan Klvaňa přečte, jak vypadalo cvičení Krkonoše. Já s ním nesouhlasím, myslím, že na tom, co se tady dělo, mají podíl naši občané, že jednoduše podlehli propagandě. V roce 1948 přece volili lidi svobodně.

Jiný příklad bylo Maďarsko. Tam byl zásah proti celonárodnímu povstání proti stalinistické diktatuře a sovětské okupaci v roce 1956 doslova krvavý. Sovětské okupační jednotky potlačily revoluci vojenskou cestou. A nebylo to poprvé, násilně potlačily i východoněmecké povstání v roce 1953 a povstání dělníků v Poznani v roce 1956. To asi snahu o další revoluce nadlouho odradilo…

Samozřejmě že ano. Ale spojovat výsledky druhé světové války a oběti sovětských vojáků s tím, že následně režim Stalina, Chruščeva, Brežněva a dalších velmi nevybíravým způsobem ovládal satelitní státy, mezi něž patřilo i Československo, není podle mne úplně správné.

Co říkáte tomu trochu žabomyšímu problému, který dnes řeší politici a média nejen v Česku, ale i v Bělorusku, Polsku a Německu, a to je demonstrační jízda ruských motorkářů z klubu Noční vlci, podporujících prezidenta Putina? Premiér Bohuslav Sobotka dokonce považuje chystanou jízdu za reakci ruské vlády na nedávný průjezd amerického konvoje přes naše území. Ale objevují se i zajímavé názory, například herec Václav Vydra upozornil na to, že ruští motorkáři sice podporují Putina, ale propagují vlastně americké motocykly Harley-Davidson, na kterých do Berlína pojedou. Není to paradox?

Za prvé je to provokace, když na ni budeme reagovat, jen na ni upozorníme, za druhé je pravda, že ruští motorkáři pojedou na amerických strojích. Co tedy vlastně propagují? Americkou kulturu nebo Putina? Já tedy nevím, ale běžný občan, když kolem něj projede motorkář na Harleji, vidí americkou kulturu a ne Putina. Noční vlci se budou muset hodně snažit, aby bylo vidět, že propagují Putina a ne americkou technologii. Je to trochu úsměvné, ale čím víc o tom budeme mluvit, tím to bude pro Putina a pro ty, co akci organizují, výhodnější. Nechme motorkáře z Ruska, ať si přes naše území projedou, když budou respektovat všechny a zákony, které platí v České republice.

Stránky

Subscribe to RSS - blogy