Výcvik PCR JE nutnost

V Uherském Brodě 24. února 2015 střílel šílený střelec, který zabil osm lidí a sám pak spáchal sebevraždu. Policejní zásah se bezprostředně poté stav předmětem kritiky. Vyšetřování případu stále probíhá.

Je neoddiskutovatelnou skutečností, že se stále více setkáváme s útoky provedenými na veřejnost nebo cílené na určitou skupinu lidí. Nejenom Spojené státy americké, nebo Rusko trpí útoky islámských radikálů nebo lidí psychicky vyšinutých, ale stále více se s tímto problémem potýká Evropa. Nedávno si Norsko připomnělo výročí 22. července 2011 kdy terorista Anders Behring Breivik zavraždil 77 lidí. Stále je v paměti útok radikálních islamistů na redakci pařížského časopisu Charlie Hebdo, kteří zabili 12 lidí. Ani Česká republika není ochráněna útokům šílených střelců nebo útočníků. Ještě není vyšetřen případ střelce z 24. února tohoto roku s celkovým počtem 8 zastřelených nevinných hostů restaurace Družba v Uherském Brodě. Ani zdaleka to není první případ, známý je případ střelce v Kunovicích 10. listopadu v roce 2011. Takové případy znalo i socialistické Československo.

S ohledem na tendence rozšiřování aktivit radikálního Islámu, případně jeho sympatizantů, nelze vyloučit i na území České republiky teroristické útoky. Nezvládnutá migrační vlna, kdy EU není schopná efektivně problém řešit, sebou velmi pravděpodobně přinese do Evropy skryté skupiny radikalistů, což ostatně signalizují i zpravodajské služby Egypta, Libye a dalších. Tendence je tedy velmi zřejmá a neměli bychom k situaci jen přihlížet. Zatýkání radikálních islamistů v Kosovu, Bosně nebo nedávno v Makedonii by mělo být velmi vážným varováním.

Dosud většina případů útoků na českou veřejnost byla doprovázena kritikou na adresu zasahujících složek, především policie. Sice neznáme závěrečnou zprávu vyšetřovací komise případu útoku v Uherském Brodě, ale i v tomto případě vedení PČR připustilo určitou míru pochybení v době zásahu (je ovšem nutné uvést, že podobné výtky jsou často vznášeny i na adresu našich zahraničních kolegů). Závěry by měly být komplexní a neměly by se omezit jen na roli PČR.

Ve všech případech je zásadní, jak jsou všichni účastníci zapojení do situace schopni na vývoj událostí reagovat. Všechny zkušenosti ukazují, že ve všech případech je nejdůležitějších několik úvodních minut, většinou se uvádí hranice do 20 minut, ve spádových situacích i méně. První reakce okolí ale předznamenává další vývoj. Je-li reakce na útočníka alespoň trochu racionální, lze předpokládat, že se podaří tok událostí alespoň v minimální míře usměrňovat a následky útoku zmírnit.

Pro úspěšný zásah PČR v případě jaký známe z Uherského Brodu, jsou důležité dva aspekty. Předně svoji úlohu musí sehrát 100% připravení policisté na místě. Jejich okamžitá bezchybná reakce ale také statečné chování je předpokladem naplnění slov „POMÁHAT A CHRÁNIT“. Tak jako vojáci musí být připraveni použít všech svých schopností v přímém boji s nepřítelem, k čemuž mají za sebou dlouhý a intenzivní výcvik a kvalitní zbraně, podobně musí plnit svoji roli příslušníci PČR. Pro ochranu zdraví a životů občanů ČR musí být připraveni i riskovat svoje životy. K tomu je mj. policie určena a je to jeden z jejich hlavních úkolů. Jenomže nejenom z případu „Uherský Brod“, ale i jiných předešlých se zdá, že není vše v naprostém pořádku. První policejní hlídka která na místo přijela, se stáhla protože je střelec ohrožoval. A to přesto, že v tomto okamžiku nikdo nemohl s jistotou říct, zda jsou všichni napadení již mrtví. Předně není argument, že střelec byl skrytý za stolem a měl pistoli, ze které po policistech střílel (To by vojáci nikdy svůj úkol nesplnili, kdyby platil tento argument). A už vůbec neplatí argument, že byli v lokále všichni mrtví. Policisté do místnosti ani nevnikli. Bude snad běžné jako při zásahu na střelce v Kunovicích, že oběti budou hodiny umírat, než bude rozhodnuto o zásahu, a to v době až když bude pro policisty „bezpečný vzduch“? Každý takový zásah je přece rizikový.

Proto musí zásahy provádět policisté v policejních hlídkách, kteří jsou především:

* Psychicky velmi silní, odolní proti působení stresu při nepříznivých podmínkách zásahu

* Vycvičeni v maximální možné úrovni a to jak v taktice zásahu jednotlivce tak malé skupiny

* Připraveni okamžitě iniciativně převzít řízení akce (a občané musí být připraveni nápomoci a disciplinovaně se podřídit rozhodování policisty, který tuto roli převzal). Tento úkol končí příjezdem útvaru PČR vyšší úrovně. Převzetí role velitele zásahu se ovšem odehrává na základě rozhodnutí operačního centra příslušné úrovně PČR. Není nic horšího, než dva velitelé na jednom místě, vzájemně si odporující. A pokud je pravda to, že pochybili i operační důstojníci vyššího operačního centra, ukazuje to na chyby v přípravě i této úrovně.

Zasahující policisté na místě musí mít jistotu, že nezůstanou bez pomoci. Mezi předpoklady akceschopnosti je kvalitní spojení. A to reálně! Dnes je samozřejmě lepší v obcích, průmyslových a komunikačních centrech, než ve složitých terénních podmínkách. Šílený střelec, nebo terorista může udeřit i v místech odlehlých. Spojení mobilními telefony je sice pohodlné ale nevhodné. Dnešní policie by měla mít kvalitní radiové spojení dokonce s možností přenosu obrazové informace, GPS s přenosem informace o poloze, vše v reálném čase. Je to drahé, ale výrazně to zvýší efektivnost práce řadových policistů. Zavedení nových technologií je jeden ze základních předpokladů pro účinnost zásahu policistů na místě.

Zatímco zavedení nových zbraní a dalších technologií je zpravidla dlouhodobá záležitost, kvalitní a intenzivní výcvik je možné organizovat téměř okamžitě. Ostatně již 19. května tohoto roku PČR zveřejnila informace z intenzivního výcviku policistů královohradeckého kraje a to, že budou policejní hlídky vybaveny samopaly, které budou uloženy ve speciálních schránkách ve vozidlech. Proti tvrzení vedení Ministerstva vnitra a PČR ovšem poměrně zajímavě popsal problémy u PČR bývalý předseda UBS Zděněk Buřič a které zveřejnil koncem února. V jeho rozhovoru tvrdí něco jiného. Nejenom podle něho, ale i řady dalších (většinou bývalých nebo „nejmenovaných") policistů je zásadním problémem podcenění přípravy jako trvalého procesu. Podle nich je výcvik jen omezenou a občasnou služební činností.

Maximální zaměření se na personální otázky, podporu služby policistů je imperativ, který někdy uniká politické scéně. Jádrem úspěšných zásahů řadových policistů je jejich psychická odolnost a schopnost situaci chladnokrevně zvládat. Ve spojení s kvalitním výcvikem, odpovídajícím sebevědomím a zároveň důvěrou ve své nadřízené lze předpokládat, že prvotní zásah bude úspěšný, nebo alespoň realitně úspěšný. Ta poslední podmínka je velmi důležitá. Policisté, především ti „v terénu“ musí mít jistotu, že za nimi nebude stát GIBS, ale jejich nadřízení. Samozřejmě, že nelze krýt nepravosti a nezákonnosti. Ale případné nepřesnosti či neúmyslné pochybení policistů „první linie“ musí být posuzováno z pohledu, toho že se ocitají ve velmi nepřehledných situacích, kdy k chybě může dojít. Nebudou li mít policisté jistotu, že za nimi budou jejich nadřízení stát a ochrání je před účelovými útoky, někdy i s politickým podtextem a že se nadřízení „nezhroutí po každém ataku médií“, budou jednat alibisticky a veškeré výdaje na přípravu policistů přijdou vniveč.

Zásadní pro úspěch, je vedle schopnosti přímých či nepřímých účastníků uchovat si chladnou hlavu a reagovat na útok, následná činnost. Především pak reakce policejních specializovaných sil.

Samostatná kapitola je příprava velitelů a štábů (včetně operačních center). Krátce po zásahu vyšetřovací komise MV připustila chybný postup policistů pracujících na operačním centru. I reakce útvaru rychlého nasazení byla tvrdě kritizována. Štáby vyšších úrovní musí být pravidelně stmelovány a cvičeny na typové situace. Schopnost vyšších štábů efektivně a rychle se rozhodovat výrazně ovlivňuje akceschopnost policejních sil reagujících na krizovou situaci bezprostředně po zásahu policistů „první linie“. Samozřejmě že to má následně vliv na omezení ztrát na lidských životech, zdraví a ztrátách majetku.

Ačkoli je téměř vždy pozornost pozdějších analýz zaměřena na policii, dokonce bych uvedl, že určitá míra schopnosti racionálně reagovat na agresora ze strany veřejnosti je velmi důležitá. Z tohoto pohledu je patrný deficit přípravy obyvatelstva v reakci na krizové situace.

Rozhodující roli samozřejmě hraje policie. Svoji roli, a to mnohem významnější než dosud musí hrát i obecní policie. Dosud nevyužité kapacity je nutné v zákonech zpřesnit - jejich práva a povinnosti, ale stejně i koncepční zaměření jejich aktivit.

Po rozpadu bipolárního světa pod představou budoucího bezkonfliktního života došlo, ne jenom v naší společnosti, k řadě problematických rozhodnutí. Jedním z nich byl odchod od přípravy obyvatelstva. Tzv. civilní obrana byla dlouho synonymem pro studenou válku a projevem častých improvizací a naivitou, ale i opatření ukazujících na mentální úroveň některých organizátorů programu civilní obrany. Ačkoli např. ve Spojených státech platily a platí dodnes normy přípravy obyvatelstva a už ve školách se děti učí reakci na krizové situace, v ČSFR a od 1993 v ČR tomu tak nebylo a ve většině případů ani není. Od civilní obrany později civilní ochrany se upustilo, (neberu- li v úvahu pokusy HZS o alespoň minimální úroveň přípravy). Celkově je ovšem česká společnost na reakci v krizových okamžicích nepřipravena. Ta se omezuje jen na telefonování na čísla IZS nebo jeho složek. Ačkoli je správné co nejdříve zajistit pronikání zprávy, omezením je dostupnost jednotlivých složek. Ta se pohybuje zpravidla od 10 min (pokud není shodou okolností poblíž případu), přičemž normy jsou stanoveny různě. Nejakčnější jsou bezesporu HZS a ZZS. Pro rychlý zásah PČR existuje několik útvarů různého stupně připravenosti, nikdy ovšem účinně neřeší situaci, jakou jsme zažili v Uherském Brodě.

Policejní hlídky většinou zasahují za přítomnosti obyvatel, někdy v chaotickém prostředí. Efektivní podpora obyvatel zapojených do krizové situace je velmi důležitá a může zvládání situace pomoci. Naopak ji může velmi zkomplikovat. Odpovědnost v tomto případě je na vedení státu, MV, vedení měst a obcí.

I když není znám konečný závěr vyšetřování policejního zásahu útoku šíleného střelce v Uherském Brodě 24. února 2015, který zabil osm lidí a sám také zemřel, (zastřelil se sám), již dnes je mnoho podnětů, jak zlepšit stav u PČR.