Z několika důvodů je potřebné, aby ČR měla možnost disponovat nadzvukovými letadly. Předně každý stát projevuje svoji suverenitu schopností bránit své vlastní území. V současné době, kdy je ČR v centru NATO, lze (s určitou dávkou pochybností) předpokládat, že naše území může být přímo napadeno útokem ze vzduchu, přičemž je v zásadě jedno, zda se bude jednat o nepřátelský akt nebo teroristický útok. Mimoto, armáda na našem území může být použita k zabránění teroristického útoku a to v součinnosti s ostatními složkami ČR nebo k provedení opatření ke zmírnění následků po provedeném útoku teroristů. Samozřejmou možností použití armády je v případě rozsáhlé přírodní nebo průmyslové katastrofy. Odvrácení leteckého útoku na naše území je tedy jediný pravděpodobný vojenský útok proti ČR. To je jeden důvod pro vlastnění nadzvukových letadel. Dalším důvodem je ryze mírová role nadzvukových letadel a v současné době nejvíce využívanou. Tím je případná pomoc civilním letadlům v okamžiku nouze. Není jednoduché zajistit bezpečné přistání dopravního letadla, které ztratilo možnost komunikace nebo spolehlivého navedení na přistávací dráhu. Kritici často argumentují cenou i možností využít kapacit spojenců. To lze dělat jen v omezeném časovém úseku a pro ČR by to znamenalo v delším období značné náklady, které by se asi moc nelišily od nákladů na rozumnou velikost nadzvukového letectva. Někdo totiž provoz letadel zaplatit musí a nelze si myslet, že to movitější spojenci budou dlouhodobě dělat na své náklady. Ostatně i naše působení v Pobaltí nebylo levnou záležitostí a mělo mnoho oponentů právě pro neschopnost pobaltských států do současné doby vytvořit funkční společné vzdušné síly, které by tuto povinnost převzaly.

Otázkou je, zda by nebylo možné, aby se náklady rozdělily mezi několik států. Tato varianta není pro členy NATO úplně neznámá. Některé státy sdružují své síly ke společnému využívání různých zbraňových systémů již delší dobu.

Již před vstupem Slovenska do Severoatlantické aliance byl na Generálním štábu AČR připraven návrh společných vzdušných sil ČR a SR, který zahrnoval nejenom jednotné nadzvukové letectvo, ale i sdílení základen vzdušných sil obou států, letectva podzvukového, transportního a vrtulníkového, včetně odpovídající logistické podpory. V tomto návrhu bylo zahrnuto i společné školství, příprava, výcvik pilotů a využívání výcvikových prostorů. Návrh zaslaný českým ministrem obrany jako podnět, tehdejšímu slovenskému ministru obrany, byl s díky za nabídku zamítnut s následným zdůvodněním proč není Slovensko připraveno k této diskusi. Samozřejmě, že takový koncept by znamenal řadu zásadních rozhodnutí, pro které pravděpodobně ještě  nebyla vhodná doba. V současné době ovšem považuji za ještě důležitější sdružovat možnosti tam, kde je to možné a prospěšné.  Tato varianta sice předpokládala společné vzdušné síly, ale vlastní odpovědnost v případě ochrany vzdušného prostoru států zůstávala na ČR a SR.

Česká republika stojí bezprostředně před nákupem nadzvukových letadel, což bude pravděpodobně největší obranný projekt v dějinách ČR. Pro průhlednost ale i dosažení co nejnižší ceny je nutné projít otevřeným výběrovým řízením. To bude pravděpodobně složité. V programu Věcí veřejných se objevil nelogický záměr vyhnout se právě v tomto bodě výběrovému řízení, což je v případě strany mající ve štítě nekompromisní boj proti korupci zvláštní a vyvolávající velký otazník. Nejenom proto, že je nelogické to, že pořízení letadel nepatří do volebního programu, ale i z důvodu že přímé odkoupení nadzvukových letadel Gripen v žádném případě nemusí být nejlevnější. To lze ověřit ve férovém výběrovém řízení, které nebude zvýhodňovat některého z kandidátů. Navrhovaný postup by spíše prohloubil dřívější podezření o korupci ve spojení s prodeji či pronájmy letounů Gripen, ale v případě ČR propojení lobbistických skupin s politickými špičkami. Stranou ponechávám fakt, že v případě budoucího tendru musí být kladen zásadní důraz i na operační kompatibilitu technologií, což je v případě této verze pronajatých letadel diskutabilní. Mimoto bychom měli mít na paměti tempo zavádění nových platforem nadzvukových letadel – v nedávné době společnost Boeing představila záměr pro produkci další generace nadzvukových letadel, nad úrovní F22 a F35.

Odpůrci investic do armády argumentují vysokou cenou i tím, že vlastně, protože jsme v NATO, armádu téměř nepotřebujeme. Je vhodné připomenout že síla každého státu spočívá na třech základních pilířích. Politice, ekonomice a síle ozbrojených sil. Jejich kvalita se vzájemně ovlivňuje a selže li jeden, může to být důvodem pro kolaps ostatních. V každém případě stát, který má omezené schopnosti prosazovat či bránit vlastní zájmy, se dříve nebo později dostane do problémů a bude muset ze svých ambic slevit. Bránit vlastní území je projevem suverenity, právem i povinností každého státu.