Obecně selhává bezpečnostní politika Evropské unie, pokud vůbec nějaká existuje. To nemůže být otázka jen jednoho státu, ale musí to být řízeno centrálně. Evropská unie je bez diskuzí absolutně nepřipravená na něco takového. Jak Evropská komise, tak Evropský parlament se zabývají všemi ostatními věcmi, jenom ne bezpečností. Je to systémové selhání.
Europoslanec Luděk Niedermayer na ČRo Plus uvedl, že se domnívá, že koordinace jednotlivých evropských bezpečnostních služeb není na dostatečné úrovni a výměna informací tak úplně nefunguje...
Není to jen otázka výměny informací. Celkový systém selhává. V tom je největší problém. Tohle bychom měli vzít v úvahu a celá slavná Evropská komise by se měla zamyslet nad tím, jestli tam vůbec má co dělat. Už strašně dlouho přešlapujeme na místě a výsledky jsou tragické.
Mám tu ještě jeden výrok europoslance. Konkrétně Stanislava Polčáka, který na Facebooku napsal, že musí s politováním konstatovat, že belgická vláda bezpečnostní složky dlouhodobě podceňovala. Máte též podobné poznatky?
Dá se říci, že celá Evropská unie, nebo Evropané, podcenili svoji bezpečnost. Protože je celá řada opatření přijímaná na úrovni Evropské unie, jak se řídí Schengen, přijímání uprchlíků. Nebyli jsme na toto vůbec schopni reagovat jako Evropská unie. Potom se belgická vláda může kritizovat jakkoliv, ale ten problém je dán tím, jak funguje celý systém Evropské unie. Jednotlivé státy, protože jsou vystavené tlaku z vnějšku, a ten tlak není korigován Evropskou unií, mají poměrně omezené možnosti. Neberu to tedy jako zásadní selhání Belgie, ale systémové selhání Evropské unie.
Evropský tajemník české vlády Tomáš Prouza k tomu řekl: „Musíme jednoznačně přitvrdit. Je vidět, že některé země nezvládají boj s radikalizací mládeže. Jsou země, jako třeba Anglie, které vyhošťují radikální imámy a nedopustí, aby v mešitách někdo kázal tvrdě proti Evropě a vyzýval k džihádu. Budeme muset být mnohem drsnější, než jsme byli.“ Takže přeci jen vidí rozdíly v přístupu jednotlivých evropských zemí, že někde to jde a jinde tuto záležitost podcenili...
To je pravda. S tím souhlasím. Otázkou ale je, co se stane, když začne poměrně silná kritika ze strany Evropské unie o tom, že se poruší nějaké demokratické principy a zásady humanitární pomoci a podobně. Místo toho, aby se přijala jednotná politika, že každý, kdo se dopustí jakéhokoliv trestného činu, tak je okamžitě vyhoštěn, bez jakýchkoliv dlouhých diskuzí. V tomto jsme nebyli schopni přijmout nějaké jednotné stanovisko. Velká Británie je mnohem radikálnější, což je evidentní. Také to ale působí poměrně velké rozpory mezi Velkou Británií a Evropskou unií. Výsledky jsou jaké jsou.
Takzvaný Islámský stát, který se k útoku přihlásil, na tom dle dostupných zpráv teď není dobře. Nesouvisí to? Nebude s tím, jak jeho pozice bude stále horší, či až dokonce úplně prohraje, nebezpečí teroristických útoků v Evropě sílit? Protože bojovníci ISIS se rozprchnou po světě a zvláště po Evropě a zaměří se na tyto teroristické útoky, takže budou ještě četnější?
Tohle je velké nebezpečí. Tak jak budou, jak jste řekl správně prohrávat, třeba pod tlakem bombardování států koalice - do které mimochodem patříme i my - usoudí, že v té Sýrii či Iráku nemohou vyhrát a vrátí se do svých domovských států. Nebo ti, kteří k tomu budou určení, se přesunou nejpravděpodobněji do západní Evropy a tam budou pokračovat v boji proti v uvozovkách křižákům. Toto musíme logicky vzít v úvahu a počítat s tím. Tento proces probíhá. Co se odehrává na pozadí migrační vlny, je jeden z těch cílů, který Islámský stát měl už v minulosti. Těmi porážkami na území takzvaného Islámského státu se to ještě zvýrazňuje. Musíme počítat s tím, že část z těch, co budou vytlačení ze Sýrie a Iráku, se začne objevovat tady u nás. O to je to nebezpečnější.
Co to znamená pro nás? U nás se naštěstí zatím nic nestalo, ale vyloučit se teroristický útok úplně nedá. Objevují se různé nápady. Například veterán ze Zálivu František Gábor, který kandiduje do krajských voleb, v rozhovoru pro ParlamentniListy.cz navrhoval dvě věci - zjednodušení možnosti při výjimečných situacích povolat záložáky bezpečnostní radou kraje, protože teď to musí říci 30 dní dopředu. A požádat případně nějakou zkušenou zemi v boji s terorismem, nejlépe Izrael, zda by nám nemohli vycvičit strážníky či policisty, aby věděli, jak se zachovat v případě teroristického útoku. Co říkáte tomuto?
Myslím, že jsme schopni si vycvičit lidi sami. Povolávání záložáků je otázkou bezpečnostního systému. Nevím úplně přesně, do jaké míry by mohli hejtmani provádět jejich povolávání. To bychom vytvořili něco jako krajovou gardu, což si nejsem jist, jestli by fungovalo. Ale kraje by měly dělat všechno proto, aby byly naplněné krajské jednotky, které jsou při krajských velitelstvích. Aby tam bylo co nejvíc záložáků. A měli logicky v první řadě právo je používat na svém teritoriu, což by splňovalo tuto představu.
Na závěr, abychom nekončili úplně beznadějně, chci upozornit na zprávu z Mali, kde čeští vojáci odrazili útok teroristů na hotel. Což potvrzuje vaše slova, že jsme schopni si vycvičit kvalitní lidí sami, a že v boji proti terorismu nejsou jen neúspěchy...
Naši vojáci i policisté jsou dobře připravení. V tom problém nevidím. Ten je v tom, že politická reprezentace se věnuje bezpečnostním otázkám v takových vlnách. Jednou nahoru, jednou dolů. Což celý systém destabilizuje. Vidíme to na armádě, dokonce došlo k zastavení náborů do armády. Což dělá velké problémy při koncepčním rozvoji. Měli bychom se bezpečnostními věcmi zabývat napříč politickým spektrem. Neměla by to být otázka soutěžení na politické úrovni. Naopak bychom v tomto měli táhnout za jeden provaz. Koalice i opozice.
Čeština
English
